Průvodce Sigiriyi



Muzeum: V ceně vstupu na Sigiriyu je i prohlídka muzea, které se nachází vedle pokladny a je otevřeno v čase 8:30 – 17:30. Muzeum má jedinečnou atmosféru a poskytuje zajímavé informace o historii Lví skály.

Královské zahrady: Sigiriya je obklopena krásně upravenými zahradami poskytujícími stín a klid. Zahrady se dělí do tří částí: vodní, skalní a terasovité. Každá z nich je odlišná, ale všechny poskytují perfektní podmínky pro krátkou procházku.

Fresky: V polovině výstupu na vrchol si můžete dopřát krátkou přestávku. Sigiriya zde totiž skrývá jeden ze svých největších klenotů. Točité schodiště vás zavede přímo ke kolmé stěně, na které jsou vyobrazeny starodávné fresky sigirijských krásek. Údajně je za své vlády nechal zhotovit král Kassapa. Teorií o jejich původu je mnoho a rozchází se do opravdu rozdílných směrů. Jeden vede k nebeským bohyním, vílám či nynfám, které se nazývají apsaras. Druhý tvrdí, že se jedná o konkubíny z králova harému, na základě čehož vznikla pověst o paláci neřesti. Bujné vnady a útlé pasy zobrazených žen napovídají, která z těchto teorií je populárnější. Stěny Lví skály kdysi zdobilo okolo pěti set postav. Do dnešní doby se dochovalo pouhých dvacet z nich. Před přírodními živly jsou chráněny nejen plachtou, ale i skalním převisem, kterému vděčí za stále ostré křivky a jasné barvy.  

Zrcadlová stěna: Další zajímavostí, kterou máte během cesty na vrchol možnost spatřit je Zrcadlová zeď. Jsou na ní vyryté vzkazy návštěvníků pocházející z 6. až 14. století. Většina z nich vyjadřuje obdiv k freskám a archeologové na nich zkoumají vývoj sinhálského jazyka.

Lví tlapy: Následuje brána ohraničená obrovskými lvími tlapami. Jedná se o jednu z nejznámějších částí celého komplexu a právě zde můžeme hledat původ jména Sigiriya, jež v překladu znamená Lví skála. Dříve tu bývala socha lva. Schodiště vedlo až k jeho tlamě, která sloužila jako průchod do paláce. Lev měl odkazovat ke skutečnosti, že Buddha je také znám jako Lev z rodu Šákjů a jeho slova jsou mocná jako lví řev.  

Palác: Poté už zbývá zatnout zuby a zdolat poslední kolmé schodiště. Pokud vám po výstupu ještě stále stačí dech, následující výhled vám ho vezme úplně. Rovinatá krajina je pokryta kobercem zelených korun stromů a vodními plochami. Na obzoru se zdvihají vrcholky hor, které jsou příliš daleko na to, aby se zdály vysoké. Z paláce se dochovaly pouze terasovité základy zdí. Četná schodiště, cestičky a jezírka tvoří krásná zákoutí pro odpočinek.

Rada experta

garant destinací
Michaela Hanušová
mám dotaz